#005 Večeře aneb útok zahájen!

6. listopadu 2013 v 19:54 | Ta Nepostradatelná |  Deník sexuálních zážitků

#005 Večeře aneb útok zahájen!

Tak lidičky, včerejšek je ten tam a já jsem tady s novými zprávami z mého
uplně úžasného života, žejo.. :D Ale jen tak nejdřív, jsem chtěla býýt ta
nejvděčnější blogerka na světě a poděkovat všem mým čtenářům, kteří
sem na tehle blog čas od času zavítají.. ale asi si říkáte, že jsem blázen, že je
normální, že to lidi čtou, ale mě jde o ten princip.. :)
Tomuhle blogu bylo včera (v úterý 5.11) teprve týden!
teď už k večeři..



Spicha jsme měli v jedné restauraci v centru města kolem šesté :)
Nějak jsem byla nervozni a nemohla jsem se dočkat.. to se mi jen tak nestává..
..asi ztrácím nezávislou formu ;) ale to je jedno.. :D
Do restaurace jsem dorazila o 10 minut později.. ani ne brzo, abych
nedala najevo, že mi na tom záleží a ani pozdě aby si nemyslel, že jsem se na
něj vykašlala..
Všimla jsem si ho hned..
Vysoký hnědovlasý chlap.. spíš ještě takovej kluk.. :D musím říct, že má
hrozně hezký vlasy. Má je ostříhaný tak jako.. jak je teď kluci nosí, takový to, že nahoře to mají
dlouhý a kolem krátký.. snad mě chápete! :D
No prostě hezoun na první pohled :)
Přivítal mě milým úsměvem a růžičkou.. no gentleman jak hovado..
poodsunul mi židli abych si mohla sednout a zase ji pode mne zastrčil.. fakt říkám holky..
gentleman ve všech směrech.
Už jsem věděla, že je to Jáchym.. Povídat si s ním bylo fakt příjemný,
moc milý kluk. Objednali jsme si jídlo, najedli jsme se a přitom popíjeli červené víno.
Mluvili jsme uplně ovšem.. připadal jsme si jako bych mu mohla vyslepičit uplně všechno
a on mě ve všem pochopil. Pořád mi koukal do očí.. vážně do očí :D
No a po jídle jsme si udělali procházku po městě, nakonec si vzali taxíka
a jeli jsme ke mně. Určitě si myslíte, že jsme skončili kde jinde než v postely.
Ale to je omyl ženy, otevřeli jsme další láhev vína, sesunuli se na gauč a povídali si
až do rána.. teda asi do jedné hodiny no..
Má krásný tetování od předloktí až ke krku. Moc hezký..

No a to je vlastně všechno. Kolem jedné jsme se rozloučili.. já mu teda nabízela aby
přespal, ale on, že musí domu, že ráno jde do práce a tak.. Takže jsme se rozloučili..
Samozřejmě polibkem.. no jak sladké! Dokonale líbá.. on je jako větlený bůh přitažlivosti!
Chtěla jsem po něm vyjet a do tý postele ho prostě dotáhnout, tak moc jsem chtěla, ale
on se nenechal jen tak svést. Takže mě poctil úsměvem a odešel, ale slíbil, že zavolá..
Prostě Bůh.. I když mě mrzí, že na tu postel nedošlo, zajímá mě jaký má tělíčko..
Bože já už se zase rozplývám, ale vy byste se taky rozplývali, kdybyste ho viděli..
Chtěla jsem sem dát nějaké ilustrační foto, ale nenašla jsem nic vhodného.. :D

Tak jen doufám, žemáte bujnou fantazii a dokážete si ho představit ;)
Jo jo.. už se na něj těšíím! :D
Už je v mých sítích a ještě si tam určitě dlouho pobude.. :) toho jen tak nepustím ;)

Vaše Nepostradatelná Stellinka
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama