#007 Prostě nadpis..

10. listopadu 2013 v 21:02 | Ta Nepostradatelná |  Deník sexuálních zážitků

#007 Prostě nadpis

No, nějak mě vůbec nenapadlo nic .. žádná vtipná fráze, nebo něco
co by s tímto článkem souviselo, co by bylo jako dobrý nadpis, takže nadpis
je prostě nadpis.. :)

Včerejší náplň mého večera byla zasloužile dobrá ;)
Už delší dobu jsem si nic tak neužila, jako včera.
Jako vážně. Tohle se mi snad už nikdy nestane..
Taková zábava, nový lidi a ta vášeň.. no bože.. :D



Zase to vezmem od začátku ;) jako vždycky. :)
Tak nejprve jsem se musela optat mého drahého muže
jestli mám svoleno jeden večer (spíš dlouhou noc) strávit bez něj
a jít se bavit se svýma ,,kamarádkama!" (víte jak to myslím.. :D)
no a ten mi kupodivu řekl, že mu to nevadí, že stejně má jistou ,,práci!"
(taky víme jak to myslí :D), takže můžu klidně jít.
S úsměvem na tváři jsem ho políbila a řekla mu, že mu jeho práci váážně
nezávidím. Věděla jsem, že i kdybych v noci domů přišla, tak že
ho tam stejně nenajdu, takže noc byla celá moje. Teda spíš měla být
moje a Jáchyma. Vždyť jsem sem psala, že ho chci vytáhnout s sebou
abych ho mohla pořádně do hloubky poznat.. (To tělo!)

Něco mezi! Jsem vážně naštvaná na moje připojení k internetu! Už
10 minut jsem tu psala článek (tenhle článek), dopsala jsem ho celý a
když dám hend zveřejnit tak mi to skočí na ,,Nelze připojit k internetu!"
no nekopli byste do toho.. Takže teď to píšu celý znova! Bože lidi mě jebne!

Psala jsem o Jáchymovi. Tak jsem mu teda napsala stručnou zprávu
jestli by mi nechtěl dělat společnost na volný večer.
V koupelně jsem čekala (spíš poskakovala netrpělivostí), kdy už
konečně napíše. Řekla sem si, že mě nemůže určitě odmítnout, tak se
mezitím namaluju aby to bylo všechno rychlejší.. A když už jsem byla vážně
naštvaná, že pořád neodepisuje (asi po 10ti minutách) mi zazvonil telefon.
Né že by mi frajer poslal smsku on mi raději volá.
Říkám fajn. Pootevřela jsem dveře koupelny abych zjistila jestli nejsem
špehována. No co myslíte. Pan dokonalý si ležel rozvalenej na
gauči jako lenochod v koruně stromů, v jendý ruce ovladač od televize a
v druhé brambůrky a spokojeně si civěl do bedny, která vymívá mozky ..
(jasně že myslim televizi!) :D

S klidnou hlavou, že můj muž nemá ani páru co v koupelně dělám
jsem telefon zvedla. Po ukončení hovoru jsem si jen povzdychla.
Víte proč? Jáchym onemocněl a tudíž jeho společnost zůstane
hezky ve své postely nadopovaná práškama a horkými čajmi..
Nevěš hlavu Stel! Řekla jsme si. Přece si nenechám ujít tak super večer ne.

Zavolala jsem svému dobrému kamarádovi Adamovi (zkratky už psát nebudu
stejěn byste v tom měli za chvíli uplný bordel).
On s mým návrhem souhlasil, takže společnost už mám. Domluvili jsme se,
že pro mě dojede. Teda spíše pošle, jelikož by bylo divné..
kdyby náhodou mě můj muž šel dolů vyprovodit (což ještě neudělal, ale
náhoda je blbec) uviděl v autě místo nějaké mé kamarádky spíš pěknýho
kamaráda. Asi by to nebylo moc příjemné setkání.
A proto můj odvoz je Adamova sestra, s kterou se tedy
zrovna dvakrát nemusíme, ale co sme si to sme si, prostě se tak
nějak snášíme. Trochu poposkočim, páč by to bylo na dlouho a já už
chci jít spinkat ;)

Na diskotéce jsme se skvěle bavili. Pili a tancovali, s Adamem jsme
se tam seznámili s dvěma dívkami Romčou a Anetkou. Moc milé dívky.
Prostě paráda. V docela dost dobré náladě jsme si zavolali taxi
a všichni čtyři jsme vyrazili směr byt Adama.
No a tam jsme skončili jak jinak než v postely. Vždy jsem to chtěla
zkusit s dívkou a ještě k tomu se dvěma, vlastně dvěma a jendím mužem.
No o zábavu bylo postaráno. Skvěle jsme se pobavili a užili si.

Ráno jsem kolem sedmé už byla na cestě domů.
Muž očividně v noci také nebyl doma (podle poste, která byla uplně netknutá)
a mě se taky ani neptal jakto, že jsem v noci nedorazila.
Nějak jsme se o tom nebavili. Měla jsem skvělou náladu a celý den jsem
na něj byla moc hodná a milá ;) (to většinou nebývám).

Můžu vám říct, že celý víkend jsem si skvěle užila
a že už se těším na další, jelikož ten o kterém oslavím
své 24narozeniny. Tak sladké sny čtenáři moji ;)

Vaše Nepostradatelná Stela
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Susane S. Susane S. | Web | 10. listopadu 2013 v 21:28 | Reagovat

Koukám že ty se nikdy nenudíš! :D Tvůj život bych někdy chtěla zkusit žít, musíš to mít všechno super :D

2 Nepostradatelná Nepostradatelná | 11. listopadu 2013 v 10:41 | Reagovat

Zase tak záživný život nemám ;) jen si ho musíš umět uspořádat a pořádně začít žít. Asi sem dám nějaký článek na toto téma ;)

3 Susane S. Susane S. | Web | 12. listopadu 2013 v 21:24 | Reagovat

[2]: to by bylo supeer! :D :)

4 Nebeská Nebeská | Web | 15. listopadu 2013 v 13:33 | Reagovat

Hehe, pěkně napsaný, docela jsem se pobavila :D
Jo jo, každý by chtěl takový život, ale je těžký udělat krok stranou a opravdu to udělat, nedělat si hlavu a trochu se odvázat a začít svůj život žít a ne jen přežívat. Já bych na to potřebovala asi víc, než jen návod, rovnou pohovor s nějakým odborníkem :D

5 Well Well | 16. listopadu 2013 v 16:51 | Reagovat

Ani nevíš jak se těším na to, až budu mít též 24! :D Být pořád pod dohledem našich mě opravdu nebaví :D A tak si myslím, že mi ten pravý život začne až v prváku na výšce :DD

6 Well Well | Web | 16. listopadu 2013 v 16:52 | Reagovat

Btw..tvé články mě neustále baví :D

7 Nepostradatelná Nepostradatelná | E-mail | Web | 16. listopadu 2013 v 21:56 | Reagovat

[4]: Já mám občas pocit, že bych si měla najít psychologa, že občas ani nejsem normální, ale když na to hledím z druhé stránky tak si říkám, že aspoň nemám nudný život a pořád se kolem mě něco děje.. :) Nejlepší odborník je život má drahá ;)

[6]: Well, určitě se taky dočkáš. I já byla nešťastná, že sem byla stále pod dohledem, ale občas to neuškodí. I mě se po tom jak mi rodiče nadávali občas zasteskne. A ten pravý život určitě zažiješ, na vejšku se těš, je to to nejlepší místo pro srandu ;)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama