"Tak co ty tam dole?!"

19. února 2015 v 12:24 | Ta Nepostradatelná |  Deník sexuálních zážitků

"Tak co ty tam dole?!"

Tak a je tu pokračování předešlého článku. Pan Kérka, který mě sledoval celou noc, dkyž jsem tančila se pěkně vybarvil. No a jak. Do pana Zelenookého se zakoukala moje drahá kamarádka Míša, která se i jemu líbila. Jiskry lítali všude kolem a ona ho měla plnou halvu a v posledních několika hodinách po diskotéce, nemluvila o ničem jiném. Blonďatý vlasy prostě dělají svoje no.. co si budem povídat.. :)
Ale jak to bylo s Panem Kérkou?




Po skvělé noci a večerním šoku, který jsem utržela a já vlastně ani nevěděla proč, jsem se schoulila do postele ve svém pyžamu a chtěla usnout. Ale moje hlava, jakoby se bála, že až se "vypne" zapomene na jeho obličej a na jeho oči. Byla jsem v tu chvíli jím jako posedlá, jinak se to říct nedá. Koukala jsem do stropu snad až do té doby, kdy vyšlo slunce. V tu chvíli už mě přepadla únava tak nesnesitelná, že jsem ignorovala rozhodnutí mého mozku, kterej se neustále kochal obrazem Pana Kérky a jeho očima.

Ráno - teda když jsem se vzbudila, tak jsem na předešlu noc nějak nemyslela. V podstatě jsem to celé hodila za hlavu a zakázala jsem svému mozku znovu mi to připomínat. Kupodivu mi nebylo ani špatně a ani mě nebolela hlava, prostě jsem byla uplně v pohodě. Celý den jsem byla doma a večer to přišlo..

Sedím si uplně v pohodě v klídečku u televize, schoulená v křesle, rozcuchaná v obyčejných věcech co nosím doma a najednou... Crrr... :D Jako, že cože? Vyletěla jsem. Kterej magor mi může volat? Koukám na ten displej a tam neznámý číslo. V tu chvíli mi to nějak nedošlo co to vlastně je a co to znamená, tak jsem s uplným klidem v hlase přejela palcem po dipleji abych hovor přijala.

,,Ahoj Stello, co děláš?" Ups.. knedlík v krku, oči mi vyskočili skoro z důlků a díkybohu jsem se nezakuckala brambůrkama. V té chvíli jsem se celá rozechvěla, jeho hlas na mě působil tak omamně.. nevěděla jsem co ze sebe dostat. Ale věděla jsem, že něco říct musím..
!!PAN KÉRKA!!

,,No ahoj, no nedělám nic.. proč?" ,,Zrovna jedu kolem, nechceš jít ven?" -od kdy se holky zvou jen tak ven, bez jakékoli záminky. Žalduek jsem měla až v krku a vážně jsem se klepala, stoprocentně jsem byla rudá jak rajče.
No tak Stello! Prober se! Co seto s tebou děje? Je to jen hezkej kluk, takových už si potkala!!
Takhle na mě halekalo moje svědomí. ,,Jo ráda.. půjdu... ven.." zaslechla jsem jeho smích, nebo pousmání, ale slyšela jsem to a v hlavě mi běhal pořád dokola jeho úsměv a oči! ,,Dobře, za chvíli tě naberu." -> Píííp..
No paráda. Telefon jsem položila vedle sebe a chvíli čuměla do blba. Přehrávala jsem si celej ten rozhovor a pak si to uvědomila... ZA CHVÍLI BUDE TADY! .. Rychle jsem se běžela oblíknout, učesat a trochu namalovat. Celej den jsem byla zavřená doma, bez jakékoli známky civilizace.. Musela jsem s tím strašidlem, který se z mého vnitra dostalo i na povrch něco dělat.

O 20 minut později...

Skvělé. Už stojí dole. Obula jsem se, zamknula jsem byt, prohrábla si vlasy, nadechla se a pomalu sešla po schodech dolů, otevřela vchodové dveře a stála jsem přímo naproti němu. Stál tam jak frajer opřený o auto, ruce měl založené na prsou, halvu mírně skloněnou, zakmytal řasama a uštědřil mi ten jeho uhrančivý jiskřivý pohled. Myslím, že se mi podlomily kolena..
Nasedli jsme do auta. Zeptala jsem se jaký je plán a on že se chce nejdřív trochu projet a pak, že bychom se mohli jít projít. S čímž jsem souhlasila. Tak jsme se projeli a pak se prošli. Celkem romantická procházka. Vyprávěl mi o sobě, o svý rodině a tom čím si prošel, co ho baví, zkrátka všechno. Sem tam jsem taky něco prohodila, ale převážně mluvil on. Pak jsem namítla, že je mi docela zima a že bych už raději šla. Přikývl a vrátili jsme se zpět k autu.
Dali jsme si cigaretu, já se zahřála a celou dobu jsme si povídali. Konečně už mě taky pustil ke slovu. Docela jsme si rozumněli a pak přišla ta chvíle, kdy nám došli slova. Už jsme nevěděli co říct, všechno jsme ze sebe vypověděli a nastal ten čas aby mluvili naše těla. Já byla ta, kterou to v tu chvíli ani nenapadlo, že bych s ním mohla mít sex, což je u mě hodně divný. Poprvé jsem se na kluka dívala jinak než na objekt sexuálního uspokojení.
Dívali jsme se na see, hleděli jsme si do očí. On se usmíval a já skrývala svůj ruměnec ve tváři za clonou svých tmavých dlouhých vlasů.

,,Tak už pojď sem!" vyhrkl a natáhnul ruku kolem mých ramen a pevně, ale něžně mě uchopil za krk a přitáhnul si mě do náruče. Přesněji ústa na ústa. A já už v tu chvíli kdy ke mě ruku natahoval jsem se k němu začala naklánět a sklouzla jsem k němu jako do bezpečného náručí, které potřebuju. Bylo to tak příjemné. Líbal mě, líbal mě intenzivně a vášnivě, tak dlouho.. Bylo to dokonalý. Pocit motýlků v břiše byl neutuchající. Bylo to tak smyslný a procítěný.. ale nezůstalo jen u toho.

Podíval se na mě a zcela vážně pronesl, že chce sex. Fajn Stello, proč ne, vždyť pořád s někym spíš! Nesměle jsem přikývla jako kdyby to mělo být poprvé. Opět mě začal líbat a levou rukou sjížděl níž a níž po mém tričku až se ocitnul na lemu džínsů. Knoflík hravě jednou rukou zdolal. A pak pronesl tu nejlepší frázi za celý večer ,,Tak co ty tam dole?!" a už měl ruku u mě v kalhotkách. Nezbedný chlapec! Zahuhlalo moje svědomí a já tiše vzdychla, když dostal prsty tam kam jsem je přesně chtěla. Opravdu moc šikovnej, byl tak dokonalej, že jsem nevěděla co dělat. Celá jsem roztála. Byla jsem jak kouzlem zbavena vnímání okolí a vnímala jsem pouze svoje vzdechy a jeho hlas, který mě udolával víc a víc. A v tom nejlepším přestal... Tady to nejde, jedeme jinam. A jeli jsme...

Lepší sex, jsem nikdy nezažila a hlavně když na mě vytasil to svoje nářadí. Oooh.. můůůůj.... božeeee... Byl hodně velkej, a hlavně ten tvar. Uplně dokonalej na hraní a dělání radosti. Jasnej Bůh Sexu! Sex nezapomenutelnej. Co vám budu povídat, prostě dokonalost sama o sobě. Jen tak mimochodem jsme si to rozdali u něj v autě.

Asi po třech hodinkách mě odvezl domu, smyslně se semnou rozloučil sladkým polibkem a řekl ,,Já ti zavolám!"
A odjel. Já tam zůstala stát na chodníku, před svým bytem, stále celá roztoužená a rozklepaná, moje nohy ani nevnímali zem a pomalu mě nesli ke dveřím. Odemknout. Schody. Dveře. Odemknout. Svléknout se. Padnout do postele za vlast.
Ležela jsem na peřině a koukala do stropu. Neměla jsem ani sílu se nějak pohnout abych si pod tu peřinu zalezla. Vydala jsem veškerou energii na to zasraně dobrý šukání s ním!

Byla jsem z něj vykolejená.. a v tu chvíli jsem se nebála říct.. zamilovaná!
Moje svědomí si mlátilo o hlavu spis, na kterém bylo tučně napsáno "PROČ SE NEZAMILOVAT!". Ale mě to bylo jedno, měla jsem v hlavě jeho a nic jiného mě nezajímalo. Chtěla jsem ho. Ale chtěla jsem ho i jinak než jen fyzicky, já jsem ho chtěla mít. Chtěla jsem patřit k němu.. ale už dost... jde se spát...

Pac a pusu
Stella

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama